Pražský krysařík

Pražský krysařík

nebo Libeňský srneček, hovorově Ratlík, (slovensky Pražský potkaniarik, anglicky Prague Ratter, německy Prager Rattler) je společenské plemeno psa původem z České republiky. Ačkoliv je toto plemeno známé již asi od 8. století, stále se nestalo uznaným plemenem zařazeným do klasifikace FCI. Tento psík je velmi čilý a temperamentní. Vyniká svou ostražitostí, výborným čichem, láskou ke svému pánu a oddaností.

Historie

Tento pes sahá hluboko do naší historie. Chov malých psíků, ať již byli označováni jako ratlíci či pinčové, je v českých zemích tradiční a často je chovali i vládci, proto byli často i darem na znamení míru. Nejprve byli chováni v domácnostech k chytání krys, později potkanů a dalších hlodavců. V době, která už znala kanalizaci a vyšší stupeň osobní hygieny, se z nich stali mazlíčci městských obyvatel. Zda to byli pravověrní krysaříci či trpasličí pinčové nebo (a to nejspíš) kříženci obou, není zcela jasné. Byl to častý host při královských hostinách českých králů na Pražském hradě . V minulosti byl pro tohoto psa nejvíce rozšířen počeštěný německý název ratlík (z německého slova Rattler, což znamená krysař). Od českého překladu tohoto jména je odvozen zdrobnělý název krysařík. Podle Emila Jecha, který se v článku Ratlík v dějinách  odvolává na německého kronikáře Einharda, životopisce slavného panovníka, obdržel Karel Veliký od českého knížete malého psíka jako posla míru, přátelství a vyrovnání všech sporů a nedorozumění mezi oběma zeměmi.

Vzhled

  • hlava a lebka – Hlava je hruškovitého tvaru, líce jsou poněkud vystouplé a výrazné.
  • nos – Nosní hřbet je rovný a tvoří přibližně 1/3 celkové délky hlavy, zužuje se k čenichu. V horní části vytváří tupý klín.
  • oči– Kulaté, střední velikosti, vystouplé, dosti vzdálené od sebe. Víčka jsou přilehlá, takže není vidět spojivka.
  • uši – Dlouhé ve tvaru V jsou v zadní části hlavy. Mohou být vztyčené nebo polosklopené.
  • krk – Je v harmonickém souladu k tělu, ušlechtile klenutý, bez volné kůže.
  • hrudní končetiny – Při pohledu zepředu rovné a souběžné, ne příliš široce stojící.
  • pánevní končetiny – Stehno je široké s dobře vyvinutými svaly, které umožňují vydatný pohyb. Při pohledu zezadu je postavení ne příliš široké, rovné a souběžné.
  • tlapky – Takzvané kočičí, což znamená, že jsou zaoblené, tvořené krátkými k sobě dobře přiléhajícími vyklenutými prsty. Drápy jsou tmavé.
  • ocas – Je vysoko nasazený v rovině hřbetu a směřuje šikmo vzhůru. U kořene je silný a ke špičce se zužuje.
  • srst a barva srsti – Krátkosrstý psík. Zbarvení srsti může být černé se znaky (nejčastěji), hnědé se znaky, žluté (včetně merle předchozích variant) a červené. Srst krátká, lesklá, přiléhající k tělu, kryjící dokonale kůži. Na hlavě je srst obvykle řidší a kratší než na těle.

Povaha

Zvědavá, pozorná, jemná, hravá, mazlivá. Je velice ostražitý, hbitý, rychlý, obratný a neúnavný. Ke své rodině přítulný, nedůvěřivý k cizím lidem – velmi dobrý hlídač. Není dominantní ani příliš temperamentní, proto je vhodné jej chovat ve větší početnosti. Je vhodný i k dětem, ale musí s ním zacházet opatrně. Má velmi křehké kosti.

Pražský krysařík Mufíček.jpg

Výživa

Vzhledem k velikosti pražského krysaříka a jeho vyšší potřebě energie se doporučuje i u dospělých psů krmit 2× až 3× denně.

  • klasické krmení – Je tvořeno masem hovězím, rybím a drůbežím s vhodnými přílohami, jako jsou těstoviny, rýže, zelenina, popř. ovesné vločky. Kladem je větší chutnost a záporem je časová náročnost a nepravidelný přísun minerálních látek.
  • průmyslové krmení – Představují hlavně granule a konzervy. Jejich výhodou je vyváženost všech důležitých živin – minerálů i vitamínů – a možnost vybrat druh vhodný pro malá plemena nebo aktivní psy.

Choroby

Obecně lze říci, že pražský krysařík patří mezi zdravotně méně problémová plemena psů.

  • nemoci zubů a dásní – Zvýšené ukládání zubního kamene, což způsobuje větší zápach z dutiny ústní, ale také rozvoj paradentózy, která způsobuje uvolnění zubů z dásní. Toto lze omezit pravidelným čistěním zubů a pravidelným odstraňováním zubního kamene u veterinárního lékaře.
  • zlomeniny – Nejčastěji bývají zlomeny kosti záprstní a kosti předloktí, které bývají způsobeny seskočením psa například ze stolu nebo z náruče, popř. přišlápnutím nohy psa botou.
  • problémy pohybového aparátu – Častým problémem je vyklubování, tzv. luxace čéšky kolenního kloubu. Dispozice k této vadě bývá dědičná.

Výstavy

Prazsky krysarik001.JPG

Pražský krysařík je zatím neuznané plemeno. K uznání je potřeba 64 jedinců nepříbuzných do třetí generace. To je při počtu chovných jedinců kolem 2500 a při počtu 1–3 štěňata na vrh za rok běh na dlouhou trať. Krysaříky nelze vystavovat na mezinárodních výstavách v zahraničí. Možná je pouze účast na výstavách v ČR (na mezinárodních, národních, oblastních, speciálních a klubových) a na Slovensku.

Výchova

Výchova tohoto psíka není náročná, protože krysařík má pro výchovu dobré přirozené předpoklady – je inteligentní, vnímavý a bystrý, ale stejně jako u každého jiného psa by měla být důsledná. Musí se však vychovávat mírně a srozumitelně, nejsou vhodné žádné tvrdé tresty. Zásadně by se do výchovy nemělo plést mnoho osob najednou. V rodině by se této úlohy měl ujmout ten kdo má největší trpělivost a je důsledný. Ostatní členové rodiny by se měli shodnout na stejných výchovných postupech a povelech. Výchova je nutná i v případě, že chováme psa pouze pro radost. Nevychovaný pes je utrpením jak pro svého majitele, tak pro své okolí a v neposlední řadě je nejistý sám sebou. Pes je uzpůsoben pro život ve smečce a domestikovaný pes spatřuje ve své lidské rodině svoji smečku. Vůdce smečky nařizuje, odměňuje, ale také trestá.

Držení

Výhradně v bytě pro vysokou choulostivost a krátkou srst.

Možná záměna

Trpasličí pinč

Pražský krysařík je někdy mylně zaměňován s trpasličím pinčem. Ten je však celkově většího vzrůstu. Bývá o něco vyšší než krysařík, dle standardu dosahuje kohoutkové výšky 25 – 30 cm. Měl by přitom vážit 4 – 6 kg, tedy někdy i více než dvojnásobek ideální hmotnosti pražského krysaříka. Obě plemena se liší tvarem hlavy, trpasličí pinč má silnější čenichovou partii. Povahově jsou si obě plemena v zásadě dosti podobná.


Základní informace
země původu Česko Česko
Tělesná charakteristika
hmotnost cca 2,4 kg
výška † 20–23 cm
barva černá se znaky
hnědá se znaky
žlutá
(+ merle těchto variant)
červená
Klasifikace a standard
skupina FCI neuznané plemeno
zdroj: wikipedie