Maďarský ohař krátkosrstý

Maďarský ohař krátkosrstý

je blízkým příbuzným maďarského ohaře drátosrstého. Přezdívá se mu také „krátkosrstý maďar“ nebo jen „maďarský ohař“, což je vlastně nesprávně, protože je to označení pro více typů psů. Je to všestranně využitelný a bystrý pes.

Historie

Jak jeho název vypovídá, byl vyšlechtěn v Maďarsku, a to jako lovecký pes – ohař. Stalo se tak asi ve 14. století, kdy se o tomto plemeni objevily první zmínky. Podle jiných zdrojů jim podobní psi existovali ve střední Evropě již ve středověku a byli používáni především pro lov.

Vyšlechtěn byl neúmyslně, nevedou se tedy žádné záznamy o tomto šlechtění. Pochází od východoevropských honičů, přivezených do Karpatské kotliny kočujícími kmeny Maďarů v 9. století, kteří se později křížili s místními psy – tak vznikl maďarský ohař krátkosrstý.

Moderní chov s vedením záznamů začal v roce 1920, a díky němu byl v roce 1936 maďarský krátkosrstý ohař uznán FCI jako samostatné plemeno.

Ve 30. letech 20. století byl zkřížením s německým drátosrstým ohařem získán maďarský ohař drátosrstý.

2014: V České republice se vyskytuje velmi hojně, mnohem více než maďarský ohař drátosrstý. Oblíbený je ale po celém světě, i v USA a Kanadě. K původnímu využití – k lovu – se stále používá, avšak uvidíme ho i jako společníka.

Vzhled

Maďarský ohař krátkosrstý je středně velký a elegantní pes noblesního vzhledu, s krátkou srstí. Je jemné konstrukce – má totiž velmi lehkou kostru, ale zároveň dobře osvalené tělo. Srst neizoluje proti zimě i vodě, protože nemá tzv. podsadu, proto se toto plemeno nepřizpůsobí každému počasí. Hlava je suchá, vznešenou a dobře proporcionální. Lebka je široká a klenutá. Stop dobře viditelný, ale ne výrazný. Oči má středně velké, oválnějšího tvaru, s inteligentním a živým výrazem. Uši jsou středně vysoko posazené, obrácené spíše směrem dozadu, svěšené, jejich délka tvoří 3/4 délky jeho hlavy.

Krk má středně dlouhý, dobře osvalený a mírně klenutý, bez laloku a bez límce.

Hřbet je pevný, dobře osvalený a rovný, také široký. Ocas má posazené nízko, u kořene je silný, směrem ke konci se zužuje. Většinou se kupíruje.

Přední končetiny má při pohledu zpředu rovné a paralelní, při pohledu ze strany jsou vertikální, silně svalnaté a dobrých kostí. Zadní končetiny jsou rovné a paralelní. Tlapky má oválné.

Povaha

Je to veselý, přátelský a temperamentní pes, který je ale i velmi bystrý a inteligentní. Svému pánovi je velmi věrný a miluje celou svoji rodinu, kterou také chrání. Má méně vyvinuté lovecké pudy než maďarský ohař drátosrstý. Jeho výjimečná vůle a ochota držet se svým pánem kontakt během jejich společné práce, je jednou z jeho vrozených vlastností. Je přítulný, veselý a odolný, není ani plachý, ani agresivní, má velmi vyrovnanou povahu. K cizím se chová odtažitě, ale ne agresivně.Při ohrožení ale útočí. S ostatními zvířaty moc nevychází a je těžké ho seznámit s jinými psy. S dětmi vychází vcelku dobře, respektuje je, ale některé dětské hry mu můžou být nepříjemné…

Péče

Srst nepotřebuje žádnou speciální péči, pokud zrovna nelíná, stačí 1× za týden vyčesat, v době línání česat každý den a je velmi vhodné podávat lososový nebo olivový olej. Časté mytí srsti šamponem jí tolik nevadí, ale nedoporučuje se to.

Na pohyb je toto plemeno velmi náročné – nespokojí se s jednu procházkou denně! Baví ho veškerý pohyb – plavání, aportování, běh u kola túry… Posvod by mu měl tento pohyb zajistit, jinak bude mít sklony k agresivitě a nervozitě, která je u jedinců tohoto plemene nežádoucí.

Do drápků ani uší se nemusí příliš zasahovat. Občasné zastřižení (1× za rok) může provést veterinář při prohlídce.


Základní informace
země původu Maďarsko Maďarsko
využití Původní: lovecký pes
Dnes: lovecký společník, přinašeč, společník
Tělesná charakteristika
hmotnost 22 – 30 kg
výška † 53 – 64 cm
barva Červeno hnědo zlatá, tmavě písečná zlatá, žemlová
Klasifikace a standard
skupina FCI Ohaři
sekce FCI Kontinentální oha
zdroj: wikipedie