Brakýř jezevčíkovitý

Brakýř jezevčíkovitý

Brakýř jezevčíkovitý je svým výrazem inteligentní a přátelský pes, svojí osobností je nebojácný. Vyznačuje se horlivostí, vytrvalostí, velikou energií a životní sílou. Jako domácí společníci jsou však chováni jen zřídka.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Alpine Dachsbracke; čes.: Brakýř jezevčíkovitýPŮVOD:
Již v dávných časech byl používaný lovecký pes, který svým vzhledem nesl pozoruhodnou podobu jako dnešní Brakýř jezevčíkovitý. V roce 1881 až 1885 měl korunní princ Rudolf Habsburgský se svým hajným z Murstegu a Ischlu Brakýře jezevčíkovitého na svých loveckých výletech v Turecku a Egyptě. V roce 1932 byl předek dnešního Brakýře jezevčíkovitého uznaný špičkovými psími organizacemi v Rakousku jako třetí lovecké plemeno honičů. V roce 1975 bylo jeho jméno změněné na Brakýř jezevčíkovitý a FCI deklarovalo Rakousko jako zemi jeho původu. V roce 1991 by Brakýř jezevčíkovitý zahrnut do 2. části honičů standardu FCI.
POPIS:
Brakýř jezevčíkovitý je robustní a počasí odolný pes, který je užívaný především horskými lovci. Je určený jako slídič pro poraněného jelena, ale také pro zajíce a lišku.
Brakýř jezevčíkovitý je krátkonohý a statný lovecký pes, s robustní postavou silné kostní struktury, hustou srstí a pevnými svaly. Poměr jeho výšky v ramenou k délce jeho těla je 2:3. Poměr jeho obličejové oblasti k lebeční je 9:10.
Lebku má mírně klenutou, s dobře ohraničenou brázdou na čele a lehce zvýrazněným týlem. Stop je dobře zvýrazněný. Nos má černý a čenich silný. Rty má dobře přiléhající, s černým pigmentem. Oči má tmavě hnědé. Uši má vysoko posazené, bez rýh, jsou široce pověšené, hladké středně dlouhé, na koncích zakulacené. Krk má svalnatý a ne příliš dlouhý. Tělo je podlouhlé, silné a dobře svalnaté. Kohoutek je mírně zvýrazněný. Záda jsou rovná, bedra krátká a široká. Hruď je široká a hluboká, s dobře vyslovenou přední částí. Hloubka hrudníku by měla být asi polovinou jeho výšky v ramenou. Břicho má mírně podkasané. Ocas je vysoko posazený, u kořene silný, na spodní straně je porostlý delší srstí, jakoby štětcovitou, délkou dosahuje sotva k zemi, je nesený mírně dolů. Přední končetiny má rovné a silné, v poměru k tělu se jeví spíše kratší. Ramena má dlouhá a silně svalnatá. Zadeček má silná, svalnatý a dobře hranatý. Tlapky má silné a zakulacené, s těsnými prsty, silnými polštářky a černými drápky. Chůzi i pohyb má rovnoměrné, nepřerušované. Kůži má pružnou, silnou a bez vrásek. .

VÝŠKA:
Brakýř jezevčíkovitý má v kohoutku 34 až 42 cm.
Pes má ideální výšku v kohoutku 37 až 38 cm.
Fena má ideální výšku v kohoutku 36 až 37 cm.
VÁHA:
Brakýř jezevčíkovitý váží v rozmezí 15 až 18 kg.
SRST:
Brakýř jezevčíkovitý má dvojitou srst, která se skládá z velmi silné krycí srsti a hustého podsrstí. Na celém těle je dobře přiléhající. Ideální zbarvení je tmavě jelení červené, s nebo bez černých chlupů lehce roztroušených po těle. Také černé, s jasně definovanými červeno hnědými značkami na hlavě, hrudi, končetinách, tlapkách a spodní straně ocasu. Bílá hvězda na hrudi je povolena.
CHARAKTER:
Brakýř jezevčíkovitý je výrazem inteligentní a přátelský pes, svojí osobností je nebojácný. Vyznačuje se horlivostí, vytrvalostí, velikou energií a životní sílou. Jako domácí společníci jsou však chováni jen zřídka.
PÉČE:
Brakýř jezevčíkovitý potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu kontrolovat a čistit ouška a zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Brakýř jezevčíkovitý se průměrně dožívá 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Barvář.
VYUŽITÍ DNES:
Barvář a zřídka také společník.
PLEMENO:
FCI VI. – Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 2 – Honiči ve smečce.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
BJ
ČÍSLO STANDARDU:
254/ 18. 06. 1996 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
10. 10. 1995

zdroj: celysvet.cz